Revitalizace zámeckého parku z pohledu občanského sdružení

V roce 2009 vznikl projekt Úpravy vegetační složky zámeckého parku Veselí nad Moravou, 1.etapa. Zpracovatelem projektu se stala firma DHV ČR s.r.o., Sokolovská 100/94 Praha 8, zodpovědný projektant RNDr. Milan Svoboda.
Projekt byl zpracován jako součást žádosti o dotaci z operačního programu Životní prostředí od Evropských strukturálních fondů. Hodnota revitalizace parku byla dle MěÚ Veselí 8.140.274 Kč.

Ve Veselských listech 5/ 2011 byla veřejnost informována o chystané revitalizaci formou rozhovoru s RNDr. Svobodou a nabídnuta občanům možnost vyjádřit se k projektu.

Z obsahu článku vybírám některé informace:

Z historie: zámecká zahrada je nejstarší, údaje z 16.-17 století, zámecký park vznikl později, v 1. polovině 19. století, jako anglický park.

Limity, jimž se projekt musel přizpůsobit, byly:

  1. památková ochrana: park je součástí městské památkové zóny a je také samostatnou kulturní památkou (od r. 1958),
  2. ochrana přírody: park je významným krajinným prvkem a je ptačí oblastí chráněného území v rámci Natura 2000.

Důraz při revitalizaci bude kladen na:

  • úpravy vegetační složky
  • odstranění nebezpečných a poškozených dřevin
  • rozvolnění porostů
  • vytvoření prostoru pro perspektivní dřeviny
  • vytvoření průhledů…

Velký rozsah kácení byl zdůvodněn tím, že mnoho stromů není v dobrém zdravotním stavu, některá místa jsou přehuštěná, některé druhy dřevin jsou druhově nevhodné.
Veřejnost byla ubezpečena, že byl proveden podrobný dendrologický průzkum, bylo navrženo k odstranění 380 stromů, z toho většina do průměru kmene 40 cm. Největší plošný zásah bude proveden v Bažantnici. (Představa 380 stromů jakoby v celém území 20 ha „do 40 cm průměru“ nepůsobila na čtenáře článku nijak děsivě).

Pan doktor Svoboda se vyjádřil ve svém rozhovoru, že „veselský park je úžasný a nesmírně zajímavý, jak velikostí, tak zajímavým rozložením, kde se kombinuje francouzský park, anglický park a honební plocha (Bažantnice).“

Projekt byl navíc konzultován s pracovníky CHKO Bílé Karpaty, s Českou společností ornitologickou, samozřejmě s městským odborem životního prostředí, údajně s Památkovým ústavem, a odvolával se na studii „známého krajinářského architekta Prof. Ing. Ivara Otruby“ z r. 1992 a z r. 1997, a na informace od bývalého zámeckého zahradníka pana Hábla, atd…

Na podkladu takto uváděných informací jsme byli, my občané, klidní a srozumněni (stejně jako i mnozí zastupitelé, kteří zvedali ruku pro projekt): že park potřebuje údržbu, určitou obnovu, „a tolik odborníků, mezi nimi i Veselanů zajisté náš park milujících, mu přece nemůže ublížit“. Proto jsme „zaspali“ a nezasáhli včas!

Spousta výše uvedených údajů bylo zjevně nepravdivých, mlžících, a realizace revitalizace je spíše devastací parku, než obnovením jeho vitálních funkcí. A rýsuje se, že bude hůř!

Pan RNDr. Svoboda si chválil „netradiční řešení“ , které si vynutil zájem ochrany přírody.
Ve skutečnosti to znamenalo, že instituce ochrany přírody se zasadily o to, aby byly z kácení vyjmuty stromy tzv. „významné z hlediska ochrany přírody“, což znamená stromy staré, trouchnivé, duté, poškozené, v nichž sídlí brouci, popř. ptáci.

Nabízí se logické vysvětlení dle selského rozumu: aby mohl být projekt finančně tak nákladný, musí obnášet velké zásahy a velké kácení. A pokud musí být kácení uchráněny staré poškozené stromy, musely se uměle vytvořit argumenty, které umožnily projektu kácet stromy zdravé na úkor poškozených.

Argumenty, s nimiž projekt Dr. Svobody operuje, jsou zhruba tři:

  1. verze parku jako „lužního lesa“,
  2. argument o neprospívajících a nevhodných druzích dřevin,
  3. argument o nutnosti prosvětlení, průhledů, tvorby „solitérů“..

Ad bod 1: Přestože Projekt cituje klimatické poměry města jako oblast velmi teplou a suchou v létě, s velmi suchou zimou (str.3), údajně „potenciálně u nás převládají lužní lesy“ (str.4) a ty je třeba v parku obnovit, protože park je „z pohledu ochrany přírody unikátním zbytkem lužního lesa“ (str.16). A to přestože byl založen, vysázen (nebo podsázen…) jako park, z domácích ale hlavně dovezených různorodých a často vzácných dřevin, (ještě v dendrologickém průzkumu z doby před kácením zjištěno 3057 ks dřevin v 103 druzích nebo kultivarech). Tudíž charakter lužního lesa park nemá nejméně 300 let, během nichž se změnily klimatické poměry oblasti i napřímením toku řeky Moravy a situací, kdy je město obklopeno mnohakilometrovým volným prostorem polí a luk.

Památková ochrana, uvedená jako jeden ze dvou základních limitů projektu, byla ošetřena dle Ing. Dagmar Fetterové z Památkového ústavu v Brně těmito autoritami:

Ing. Libuše Sedláčková z Památkového ústavu v Brně zpracovala památkový záměr na obnovu parku v r. 1992, Bc. Nikol Antošová Nedědická: Historie panského sídla, 2009,
Zhodnocení stavu v parku v obci Veselí nad Moravou, Bc. Jindřiška Hostýnková 2009, Ivana Mládková: Pomník maršála Laudona 2007, Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP území ORP Veselí nad Moravou (Arch Design,s.r.o. 2008), Územní plán města Veselí n.M. (Atelier URBI Brno, 1996), Studie obnovy parku a štěpnice Prof. Ing. Ivar Otruba Csc. 1993 a 1998.
(Ing. Fetterová, v Brně 4. 5. 2012, odpověď PÚ-Brno na náš dotaz).

Profesor Ivar Otruba se od projektu Dr. Svobody distancuje, vyjádřil se, že „projekt měl být podroben oponentuře odborníků na parkovou úpravu, což bylo ignorováno“, pan Hábl nebyl osloven. (Z rozhovoru s profesorem Otrubou a s panem Háblem).

Zdá se, že veškeré studie parku z pohledu památkářů a odborníků na historické zahrady se omezují na Ing. Sedláčkovou a profesora Otrubu, obě práce jsou staré 20-14 let.

Jako přes kopírák s odpovědí z NPÚ Brno zněla odpověď z NPÚ v Praze, Ing. Arch. Věra Kučová, náměstkyně pro památkovou péči, ze 14. 5. 2012. Paní inženýrku nezarazil rozpor její argumentace: „ jedná se o historický, uměle založený park, sloužící de facto jako městský park…“ s koncencí projektu revitalizace Dr. Svobody, která je naprosto podřízená prioritě „hlediska ochrany přírody“ (brouků), a s jeho pojetím budoucnosti parku jako „lužního lesa“. Vysvětlení je jediné: paní Ing. pověřila jinou paní Ing. na nižší instanci… atd., až k úředníkům MěÚ.

I druhý významný limit projektu, hledisko ochrany přírody, se dodržuje hlavně s ohledem na brouky. Toto hledisko vytvořilo hranici mezi „dřevinami důležitými z hlediska ochrany přírody“, tj. starými, zpráchnivělými, které jsou vhodným domovem pro brouky – a které se tudíž nesmí kácet, ani zásadně ošetřovat. Torza je třeba nechat stát či padlé ležet, a z některých kmenů pokácených se vytváří kmeniště (čili loggery) pro brouky, dle vzoru Botanické zahrady v Londýně.
(Botanická zahrada je objektem vědeckého významu, park by snad měl mít funkce jiné!).

I další výsadba stromů se řídí zájmem brouků: budoucnost parku je v takzvaně „původních druzích“. Zásadně preferován je dub letní, (charakter vegetace ne nepodobný pastvinám v Bílých Karpatech- solitérním dubům na lukách na Lučině… proč to?).

Ad bod 2 (verze o neprospívajících a nevhodných druzích dřevin): Takzvaně nepůvodní druhy, které mohly být bez milosti smýceny, jsou dle projektu:
pajasan žlaznatý (v literatuře značen jako parková okrasná dřevina), smrk stepilý, smrk pichlavý, borovice černá, borovice lesní, (které vesměs dobře snáší suché prostředí- viz borovice Bzenecko-Písecko), trnový akát (v Česku od r.1640 jako“ dřevina chránící proti erozi půdy“), jerlin (dekorativní hodnotná dřevina, rezistentní na sucho).

Cituji: „jejich nekvalitní exempláře mohou být odstraněny“ (str.16). A byly, téměř všechny.

Údajně všechny nemocné, neprospívající (z rozhovoru s Dr. Svobodou), ale očividně (!) většinou zdravé a vitální. Byly vykáceny téměř všechny jehličnany, dle Ing. Fetterové (asi jen na základě informací Dr. Svobody) „byly poškozené, proschlé, s nevzhlednou korunou, ulomenou špičkou…“.
Je zdokumentováno (krásné fotografie parku pana Šímy z let 2011 a dřív), že se jim dobře dařilo a jehličnanům to slušelo i na jaro a v zimě.

Posouzení probíhající revitalizace zahrady a parku ve Veselí nad Moravou
Ing. Krejča, správce zámeckého parku Milotice, pracovník Památkového ústavu Brno, 7. 4. 2012:

Z posudku cituji: „Při průzkumu jednotlivých pařezů a kmenů jsem u většího počtu stromů neshledal žádné očividné poškození…naopak u stromů které byly v parku ponechány (…z důvodu výskytu zvlášť chráněných živočichů) bych jejich stav označil za velmi špatný, v některých případech až havarijní… likvidace vpodstatě všech jehličnatých stromů, údajně nemocných, se mi jeví jako neopodstatněná. Pokácené stromy byly z větší části zcela zdravé jak na pařezu tak i kmeny …a neshledal jsem ani jiné poškození na větvích na hromadách v parku… Otevření parku z jihozápadní strany, kde vede hlavní silnice 55 směrem k Hodonínu, považuji za velmi nešťastné… Vytvoření tzv. kmeniště v prostorách zámecké zahrady je necitlivým narušením historické lokality a popřením všech zásad péče o historické zahrady“…. (!)

Komentář ke kácení od Ing. Dufka, předsedy Ekoton o.s. 6. 4. 2012, cituji: „kmeny vykácených smrků jsou bez houbových chorob či poškození dřevokazným hmyzem… V projektu by měl být uveden důvod těžby.“

Doloženo A) fotografiemi původního parku z 4/2011 a dřív

B) fota kmenů před zámkem, pařezů. Slib „stromy do 40 cm průměr“ nebyl dodržen, naopak dle pařezů i kmenů většina stromů byli silní, zdraví jedinci

C) fotky pařezů měřených

O kvalitě a množství dřevní hmoty svědčí vyvolávací cena za hromadu klád: 360000 Kč (prodány nakonec za 270000 Kč). (Byly všechny klády uloženy u zámku?).

Byly vykáceny stromy mladé a vitální (i v místech, kde jsme v Projektu nevyčetli žádný důvod ani záměr: např.u kurtů odešly červené kaštany, borovice, javory babyky, dřeviny vzácnějšího charakteru). Na celém území parku se kácely i buky, lípy, duby aj., byla vykácena alej u silnice naproti sídliště Lány, údajně „všechny stromy nemocné“.

Patrně aby občané neviděli důvod zasahovat do projektu, byl např. skutečný záměr u silnice u Lánů ošetřen takto: „ Plocha Z: V této ploše byl sledován cíl maximálního uzavření a odclonění od silnice. Je zde navrženo doplnění stávajících ponechaných stromů lipami s hustou korunou.“

Koho by napadlo, že z počtu zhruba 27 stromů jich padne víc než 20? Že tedy těch stávajících ponechaných je 3-4, a to ty nejvíc staré -poškozené? Kolik let potrvá, než podsazené lipky budou mít „hustou korunu“ a odcloní park od frekventované silnice?

D) Fota stavu kolem silnice.

Ad bod 3 (verze o nutnosti rozvolnění, průhledů, tvorby solitérů): Tato verze umožnila současný stav: park je suchý, otevřený žáru slunce (a léta jsou stále víc suchá a horká, což nebyl ani v době tvorby Projektu trend utajený), je vystavený větrům, usychají podsazené keře i stromky, prosychají staré stromy, nově odhalené povětrnostním podmínkám.
Jsou vytvořeny průhledy „z jednoho kraje parku na druhý“, včetně pohledů na silnici, na paneláky Lánů i Hutníku, viditelné snad už z každého místa v parku. Splněno na několi set %.

Park před revitalizací byl místem chládku, bujné zeleně, uzavřen před ruchem města, místem, kde se daří životu: vegetaci, ptákům, zvířatům, broukům, ale i lidem!

Dr. Svoboda na str. 26 svého Projektu říká: „Cílem revitalizace je zlepšení vzhledu parku a jeho využitelnost pro krátkodobou rekreaci obyvatel“.
Občané, kteří do parku rádi chodili, se tomuto místu dnes spíš vyhýbají. Bolí nás srdce z parku, který vypadá spíš jako oblast po výbuchu sopky: zpustlá suchá zem s černými trčícími či ležícími torzy mrtvých stromů, se smutnými holými větvemi unikátních starých stromů, vystavených živlům. Kolik zůstalo laviček „ve stínu“, k posezení pro matky s kočárky, mládež, důchodce?

V dubnu 2012 jsme předložili Petici proti postupu revitalizace parku v obci (petiční výbor Věra Heidlerová, Dana Švehlíková) Městu Veselí nad Moravou.
4. 5. 2012 jsme obdrželi odpověď. Na dotaz, proč se obnova konala tak radikálně a necitlivě? – odpověď úřadu vpodstatě vyjadřuje věta: „Je třeba zdůraznit, že přístup všech zainteresovaných byl a je veden odbornými znalostmi a poznatky ve víře v co nejlepší výsledek.“
Na požadavek, aby byla přepracována koncepce dalšího kácení zněla odpověď: „další etapa kácení v zámeckém parku naplánována není. Zda a jak se bude v revitalizaci zámeckého parku pokračovat, ukáže až biologický průzkum tohoto území a jeho vyhodnocení…“

Ve Veselských listech 6/2012 v článku Veselský park-téma stále živé, proloženým písmem vedení města hlásá: „Vedení města v tuto chvíli nepředpokládá, že by revitalizace zámeckého parku měla pokračovat nějakou následnou etapou“. Autor této věty je mistrem, jak přislíbit cokoliv bez špetky záruk!

Od 12.6.2012 je registrováno občanské sdružení Robinia, (osrobinia@seznam.cz), abychom my, občané, měli větší pravomoc zasahovat do dění v našem městě. Cíli jeho činnosti jsou ochrana přírody a krajiny, ochrana životního prostředí a veřejného zdraví, ochrana památek a kulturních hodnot.
Toto sdružení 12. 7. 2012 poslalo na adresu starosty města Ing. Kozumplíka žádost o poskytnutí informací k revitalizaci zámeckého parku, s dotazy např.: jaká je skutečná hodnota (cena) revitalizace, kolik stál projekt a jaká je celková hodnota díla, kolik poškozených stromů a kdy se bude kácet, je-li vedení města znám záměr RNDr. Svobody, týkající se vykácení dalších asi 200 stromů (dle jeho ústní informace), co bude dál s parkem v dalších letech, jaká ošetřování, jaké práce budou prováděny v Bažantnici a kdy atd.

Sdělení informací 8. 8. 2012 ze strany MěÚ, odbor rozvoje města (doslovné znění):

 

  • Hodnota revitalizace parku podle smlouvy se zhotovitelem, vybraného na základě výběrového řízení, činí 8.140.274,38 Kč. Za projekt byla uzhrazena částka 595 000 Kč. Na informační tabuli je uvedena částka, která byla stanovena rozpočtem projektu a která byla uvedena v žádosti o dotaci.(Kolem 20 milionů, pozn.autora čl. ).
  • Poškozené a nezdravé dřeviny v parku mohou být odstraněny na základě rozhodnutí- povolení ke kácení. Konečný počet dřevin ke kácení bude zřejmý až po správním řízení, v němž budou zohledněny stanoviska všech dotčených orgánů. Správce zeleně jako havarijní označil cce kusů 30 dřevin. Tento záměr není součástí projektu revitalizace parku. Veškeré kácení dřevin v rámci tohoto projektu bylo ukončeno začátkem tohoto roku.
  • Dodavatelem sazenic k výsadbě v zámeckém parku je zhotovitel akce společnost Gabriel s.r.o., která má vlastní školku a společnost Arboeko Smržice. Výsadby v parku budou provedeny za celkem 2.721.312,-Kč.
  • Jak již bylo několikrát sděleno v rámci probíhajícího projektu je veškeré kácení ukončeno.
  • V rámci probíhajícího projektu byl zpracován biologický průzkum dřevin, které jsou v projektu označeny jako dřeviny k posouzení. Podklad vytvořený Dr. Svobodou a zpracovaný biologický průzkum bude použit jako podklad pro další práci správce zámeckého parku.
  • Správcem zámeckého parku jsou Služby města Veselí. Činností SMV je právě údržba parku a jeho pravidelné ošetřování.
  • V rámci projektu bylo v Bažantnici provedeno odstranění křovin podrostu (bez černý) a vykáceny některé stromy ohrožující okolí pěšin. Dle projektu bude k porostu Bažantnice přistupováno jako k lesnímu porostu.
  • Město Veselí nad Moravou neplánuje další etapu vegetačních úprav zámeckého parku. Další obnova parku bude na jeho správci, který bude vycházet ze zpracované studie rekonstrukce parku a zpracovaného biologického průzkumu. (Město Veselí „neplánuje další…“, další obnova je věcí správce, což jsou Služby města Veselí, spadající pod MěÚ! Dělají si z nás srandu?).

 

Zpracovaná studie rekonstrukce parku od RNDr. Svobody je tedy stále platná!

V červnu 2012 byl zpracován biologický průzkum.
Úpravy vegetační složky zámeckého parku Veselí nad Moravou, etapa 1.,
zpracovatel RNDr. Tomáš Kuras, Rh.D., Ostrava-Zábřeh, konzultace Mgr. Radin Kočvara, Záříčí u Chropyně-obratlovci. Investor Město Veselí nad Moravou.
Str.3: „Posouzení zaměřená na biologickou hodnotu dřevin určených k případnému smýcení (dle dendrologického průzkumu, SENSU Svoboda 2009). Biologickou hodnotou se v daném případě rozumí přítomnost dalších druhů organismů, pro něž staré a přestárlé dřeviny poskytují prostředí pro výskyt a vývoj. Dřeviny částečně proschlé, s obnaženými dřevními částmi, s dutinami apod…Nejvýznamnější skupinou, jež obývá tyto staré stromy, jsou saproxylické druhy hmyzu, zejména pak řád brouků.“

Výsledek studie je takový: z počtu stromů navržených projektem RNDr. Svobody ku smýcení lze smýtit 354 stromů, (navíc u ploch „V“ a „Z“ lze provést dle návrhu, tj.smýtit bez diskuze), u 184 stromů smýcených nebo ořezaných je navrženo umístit kmeny do loggerů (v parku či v Bažantnici) nebo je ponechat ležet na místě.

„Zásady a doporučení: Vždy preferovat ve výsadbě duby letní, a to tak, aby byly postupně zajištěny všechny věkové kategorie. Duté a staré stromy, které jsou z hlediska ochrany přírody nejdůležitější, zásadně ponechávat. V případě nutnosti řešit akutní bezpečnostní situaci, vždy preferovat ořez větví nebo vytvoření torz před úplným pokácením.V Bažantnici by mělo být ponecháno k zetlení veškeré padlé dřevo z geograficky původních listnatých stromů, zejména pak z dubů. V případě ořezávaných či krácených dubů, pak veškerá dřevní hmota. Pařezy geograficky původních listnatých dřevin v žádném případě nefrézovat. V Bažantnici by mělo být vybráno nejméně jedno (lépe více) místo, kde by byl umístěn logger sestavený z větví a kmenů kácených v parku. Do Bažantnice by mělo být také umísťováno k zetlení dřevo z úprav v parku, které nešlo umístit do loggerů, ani nebylo pro něj vybráno vhodné místo v samotném parku.“ (Str.34)

Str. 40: „V případě respektování navržených opatření (viz Vyhodnocení 5-33, tj. Stromy doporučené k ponechání, stromy doporučené pouze k ořezu) lze plánovaný zásah považovat za přijatelný“. (Myšleno zásah plánovaný Dr. Svobodou z jeho „Městem již opuštěného“ projektu).

Str. 42: „Ve výsadbě by měly být vždy preferovány geograficky původní listnaté dřeviny“ myšleno „dub letní, v menší míře lip srdčitých a jilmů, doplňkově jírovec maďalu či některý geograficky původní druh javoru“.

Takže nepůvodní dřeviny nejsou káceny kvůli „neprospívání, nemocem, poškození“ atd., ale že nechutnají geograficky původním moravským broukům, jiné stromy i původní protože jsou příliš zdravé na to, aby prospívaly broukům! A něco se přece vykácet musí!

Autor studie uznává na str. 43, že : „Ponechání starých stromů, torz stromů, technicky upravených stromů, loggerů (kmeniště z nastavěných kmenů do děr, pozn.autorky), pařezů a volně položených kmenů může na laickou veřejnost působit rozpačitě.“ (!)
Doporučuje didaktický přístup: instalovat naučné tabule…

„V daném ohledu by se jednalo o celostátní primát, kterému by bylo vhodné dát patřičnou medializaci“ (str. 43).

Skutečně, bylo by velice vhodné dát celé kauze patřičnou medializaci, zveřejnit mediálně názory občanů: chceme park i pro lidi, děti, rekreaci, či ho necháme broukům a odborníkům přes „přírodu“, kteří díky unikátnosti tohoto přístupu k revitalizaci zámeckého parku získají věhlas?

Námi zvolení zástupci města mají v ruce kýžený zpracovaný biologický průzkum i dřív zpracovanou studii rekonstrukce parku RNDr. Svobody. Nic nestojí v cestě, aby nikoliv město, které, jak bylo několikrát řečeno „v rámci probíhajícího projektu veškeré kácení zastavilo“, ale to ten „dareba správce“ (Služby města Veselí) bude dle těchto podkladů pokračovat…

Předsedkyně Robinia o.s. Mgr. Dana Švehlíková

 

Publikováno v Park

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *