Panský dvůr v několika dějstvích

Těší nás zájem občanů o stromy. Seznámíme vás s „dílčím úspěchem“ spolku Robinia. A zároveň s tím, jak je těžké, někdy až neschůdné, zachránit strom.

Veselané znají moruši u Panského dvora. Všimněte si, jak PD vypadal před rekonstrukcí v r. 2012. Zdobily ho 3 kaštany, které byly pokáceny.

Moruši se tenkrát podařilo našemu spolku (občanskému sdružení) zachránit. Zhodnocení stavu dřeviny po našem vyjádření nesouhlasu s její likvidací provedl pracovník CHKO

Bílé Karpaty Ing. Jagoš. Cituji:

 

„Funkční a estetický význam morušovníku je v dané lokalitě vysoký. Morušovník vytváří v daném pohledově exponovaném místě výraznou místní dominantu a s budovou Panského dvora vytváří harmonický celek. Rovněž z dendrologického hlediska je v dané lokalitě nejhodnotnější dřevinou“ (Ing. Jagoš)

 

V říjnu 2017 nám bylo doručeno Rozhodnutí Městského úřadu Veselí nad Moravou, Odboru životního prostředí a územního plánování, kterým bylo povoleno morušovník pokácet. Jako důvod bylo uvedeno, cituji:

„Dřevina je zčásti proschlá, část kořenového systému je olemována cestou s betonovým obrubníkem…pozorovány četné suché větve…lze předpokládat poškození kořenového systému…jedná se o neperspektivní dřevinu.“

A to v době, kdy byla rekonstrukce Náměstí míru ukončená a celou dobu rekonstrukce byla moruše chráněná bedněním! A posuzování se odehrávalo po horkém a suchém létě 2017.

Spolek Robinia podal odvolání ke Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí.

Trnuli jsme, jak to dopadne…

 

Z Brna přišlo „Rozhodnutí“ v prosinci 2017. Pokácení moruše KÚ zamítl, s velmi obsáhlým zdůvodněním a důkladnou citací paragrafů Zákona o ochraně přírody a krajiny. Cituji z dokumentu:

„Funkční význam dřevin je výsledkem vyhodnocení souboru všech společenských a ekologických funkcí…ovlivňujících životní prostředí člověka, jako je snižování prašnosti, tlumení hluku či zlepšování mikroklimatu…estetický význam je dán působením dřevin na krajinný ráz a ráz urbanizovaného prostředí…ale i působením na vnímání člověka, tj. i jak dřevina působí na city člověka…“,

Dále zmíněn „…význam stromů jako biotopu pro další organismy…“. V případě moruše „je třeba věnovat mimořádnou pozornost zachování a rozšiřování původních druhů místní provenience…jsou to například i starší jedinci moruší“.

Zdůrazněna byla její nenáročnost, vysoká regenerační schopnost, pěstování již od konce 18. století, plody bohaté na vitamín C.

„Morušovník náleží k historické budově Panského dvora…, nachází se v pohledově exponovaném místě, je místní dominantou… Estetický význam dřeviny nelze redukovat na sadovnická kritéria, neboť i poškozený či dožívající strom může být esteticky hodnotný“.

„Důvody pro pokácení moruše shledává odvolací orgán neoprávněnými“.

 

Je to „úspěch“ – kapka v moři.

Ale přece jen povzbudí a dá naději, že stojí zato o naše stromy bojovat. I o ty „staré a původní třeba až od 18. století“.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *