„Revitalizace” Bažantnice v Zámeckém parku

Veselané, radujte se! Je tu Revitalizace Bažantnice!

Služby města spolu s vedením Městského úřadu ve Veselí nad Moravou připravili projekt „Revitalizace Bažantnice“. Což je tzv. spodní park. Je součástí registrovaného významného krajinného prvku, a spolu se zámeckým parkem a zámeckou zahradou je součástí městské památkové zóny a nemovitou kulturní památkou.

Celý komplex parku, včetně divoké přírody obory Bažantnice, je pro mnoho Veselanů srdeční záležitostí: místem procházek, schůzek, výletů s dětmi, s psíky, užívání klidu a krásy přírody.

 

Připravená „revitalizace“ Bažantnice obnáší:

  • Vykácení 565 stromů plus skácení všech (!!!) podměrečných dřevin (tj. mladých stromů) plus odstranění všech keřů. Znamená to ponechání starých dubů a jilmů a „prosvětlení“ v podobě tří velkých pasek.
  • Uprostřed obory se na rozlehlé ploše vytvoří broukoviště, kde se budou shromažďovat nejen poražené staré duby a větve z parku našeho, ale budou se tam svážet poražené kmeny starých dubů i odjinud. Vznikne tak unikátní rozlehlé broukoviště pro ochranu a množení hlavně vzácného brouka krasce dubového.

 

Možná je záměrem získat slavný titul pro náš park : významná evropská lokalita – pro brouky. Unikátní i v rámci Evropy (a patrně celosvětově), protože kde jinde se historicky a esteticky cenný zámecký park stal broukovištěm?

Se zřetelem hlavně na šťastný život vzácných brouků se konala i Revitalizace zámeckého parku a zámecké zahrady před lety, s vykácením přes 400 většinou mladých stromů, s ponecháním sice nádherných, ale dožívajících staletých dřevin. Ty je teď třeba odstraňovat, pochopitelně, z bezpečnostních důvodů…

 

Kdo se může z takového projektu těšit?

Asi úzce specializovaní přírodovědci. Asi Služby města (realizace je za 7,5 milionů Kč, s dotací až ve výši 85%). Můžeme spekulovat o motivaci úředníků na vedoucích postech Městského úřadu a jejich vztahu ke krasci dubovému.

Občané města a i lidé z okolí, kteří náš park mají rádi, informovaní nebyli (jen stručným oznámením v tisku, že „se připravuje revitalizace Bažantnice“). Možná jsme předpokládali, že půjde o citlivou redukci černého bezu a jiných náletů, o ošetření starých stromů z bezpečnostních důvodů, o úpravu pěšin – Bažantnice je veřejnosti přístupná, možná o žádoucí prosvětlení.

Udržovací péči mají na starosti Služby města Veselí nad Moravou.

 

NOVĚ PŘIDÁNO: Bazantnice.pdf (podrobnější informace)

 

PŘÍLOHA: Revitalizace na veselský způsob – fotografie z předchozí etapy:

30 komentářů Přidat své
  1. Při čtení tohoto článku mne napadá hrůzná myšlenka – už nejen genové inženýrství, nejen překračování zákonů přírody v lidské sféře, ale i i „přírodovědné“ inženýrství, které sahá až k takovým nesmyslům, jako je dovážení kmenů padlých stromů z jiných oblastí, úprava terénu pro broučky, kácení stromů, které tvořily již desítky let přirozený dar vzduchu, vláhy, stínu, vůně, bylin a hub……. Přitom nikdo přesně neví, jaký to bude mít dopad na krajinu, a hlavně úředníky nezajímá, co z toho budou mít lidé. Až doposud jsme považovali stromy za něco naprosto přirozeného, až jsme si přestali všímat, jak se nám vzrostlé stromy tratí doslova před očima, a místo nich se šikují jako cínoví vojáčci teňounké metličky a paličky nových, tenkých stromů, které vydají své poklady lidem tak za 40 let. Ale my žijeme teď a tady a potřebujeme pestrou škálu všech přírodnin, chceme žít „ve stínu lípy“ a ne se bát vyjít do rozpálených nebo větrných ulic.
    Případ Bažantnice je o to smutnější, že úřednictvo nevzalo v úvahu, že tato oáza zeleně a klidu byla součástí historického projektu zámku a jeho zahrad, že většinou citlivé revitalizace postupují podle historických pramenů a ne podle snů šílených vědců a architektů. Někdy mi připadá, že vědci a tzv. odborníci cítí potřebu nějak si zasloužit svůj chléb vezdejší, něco vyzkoumat a vybádat, aby bylo společnosti jasno, jak jdeme i v přírodních vědách s moderní dobou. A že granty na vědecké bádání jsou potřebné, ba životně nutné.
    Čekáme na slibované obnovování remízků, vysazování stromů a keřů proti větrným pohromám a nedostatku vody v krajině…… Je vykácení Bažantnice tím pravým a správným krokem do budoucna??? Přijde zřejmě doba, kdy budou z jednoho okresu na druhý převážet na ukázku pár vzrostlých stromů, aby si lidé mohli podle pořadníku pár minut posedět v kýženém stínu. Za naprostý nesmysl považuju označení stromů, zejména jehličnanů a akátů, za zeleň nepůvodní, nepatřící do charakteru našeho kraje. Dnešní doba přinesla tolik jevů, které ochuzují náš život a přinášejí i zdravotní nebezpečí, stejně jako hynutí původní krajiny. Staří zahradníci by nám řekli, jak se postupuje v ošetřování stromů a jejich skupin, že se nevytvářejí holiny a paseky, ale rozumně podsazují nové stromy tak, aby tvořily symbiózu mládí i stáří, světla i stínu, zadržovaly vláhu, tvořily nejen užitkový, ale i estetický dojem……. Broukoviště v Bažantnici tyto parametry nesplní a navíc nás úplně zbaví pokory před mocí přírody a odkazem předků a popře všechny znalosti a zkušenosti našich pradědů. Qui bono?

  2. Nemohu než souhlasit s Vašim názorem. Prožil jsem v okolí zámeckého parku celé své mládí a proto považuji kácení v Bažantnici za naprosto zcestné.

  3. V tomto případě nejde o lidi ale o nějaké brouky. Kdo o této akci rozhodl – nějaká zelená organizace a nebo obyvatelé našeho města? Zajímá ještě někoho názor Veselanů a nebo si chce někdo namáznout kapsu?

    1. Projekt připravily Služby města a MěÚ (odbor životního prostředí), zřejmě za účelem rozpustit nějaké finance. Dříve se podobné velké akce projednávaly s veřejností, lidé byli pozváni na schůzi, kde se mohli k zamýšleným změnám vyjádřit. Spolek Robinia je zástupcem občanů, neziskovou organizací, která bývá ze zákona přizvána k řízení o stromech a můžeme uplatnit svůj nesouhlas, tím se ovšem k nelibosti úředníků řízení protahuje a oddaluje. Momentálně je štěstí v tom, že od počátku jara je zákaz kácení dřevin, stromy se totiž probouzejí ze zimního spánku. Do října se kácet nesmí a věříme, že jednání ještě proběhnou a my budeme mít možnost projevit svůj nesouhlas. Obrátíme se i na veřejnost o podporu. Děkujeme za zájem.

  4. Tento projekt je jedna šílenost, ostatně takových jsme ve Veselí zažili plno, nebudu se už vyjadřovat ke kácení stromů kdekoliv jinde. Snad by se mělo zveřejnit jmenovitě, z čí hlavy toto pochází, mám za to, že jsou i vzdělaní odborníci ve Veselí, kteří by se měli vyjádřit. Broučci zasluhují také ochranu, ale není jí už dost? Jsem zásadně proti a věřím, že tento názor má více lidí.

  5. Někteří úředníci jakoby si vůbec neuvědomovali, že masivní kácení vzrostlých stromů, někde dokonce holoseče, zbavují krajinu vody, obyvatele této téměř saharské oblasti tolik potřebného stínu a kyslíku a zvyšují prašnost životního prostředí.
    Nedochází jim, že než mladý stromek toto všechno lidem znovu poskytne,trvá to desítky let.
    A mezitím, působením vysokých letních teplot, dochází k nevyčíslitelným ztrátám na životním prostředí a tím i na přijatelném prostředí pro obyvatelstvo.

  6. Vážení komentátoři, občané Veselí. Jelikož jsem s projektem, který se týká bažantnice velmi dobře obeznámen a osobně jsem se podílel na jeho přípravě, dovolte mi reagovat stručně na některé zde uváděné informace.
    1. Není v žádném případě pravda, že by se měly kácet všechny „podměrečné“ dřeviny a všechny keře. To je bohapustá lež, která je zde prezentována zřejmě za účelem dezinformace občanů. K výraznější redukci „podměrečných“ dřevin a keřů dojde pouze v místech, kde je navržena nová výsadba dubů, a to z toho důvodu, aby tato nová výsadba mohla vůbec vyrůst, což je logické (dub je světlomilná dřevina a v zápoji neroste).
    2. Je třeba sdělit, že zhruba polovina všech stromů určených ke kácení tvoří invazní nepůvodní druhy dřevin. Ostatní dřeviny navržené ke kácení buď představují bezpečnostní riziko, jsou arboristicky či biologicky neperspektivní nebo jsou součástí velmi přehuštěných míst, které je zapotřebí prosvětlit. I po veškerém kácení, zůstane v bažatnici stále velké množství vzrostlých i menších stromů. Z mých zkušeností a zkušeností dalších kolegů si dovolím tvrdit, že řada občanů za dva roky ani nepozná, že se v bažatnici kácelo, neboť lužní les (který se tam momentálně nachází) má obrovskou regenerační schopnost a vzniklé „díry“ po pokácených stromech budou velmi rychle zaplněny větvemi stromů, které budou ponechány.
    3. Projekt byl navržen tak, aby byla zajištěna provozní bezpečnost v bažantnici a zároveň byly podpořeny velmi vzácné, ohrožené a chráněné druhy brouků, které se bohužel v širokém okolí nikde jinde nevyskytují. Tím nejvzácnějším a nejohroženějším druhem je krasec dubový, který zde má jednu ze tří známých lokalit v České republice. Tento druh je tak ohrožen, že je na něj zpracováván Agenturou ochrany přírody a krajiny záchranný program, který samozřejmě zahrnuje i park ve Veselí.
    4. Není pravda, že by měl být pokácen nějaký dub. Ani jeden z dubů není v projektu navržen ke kácení. Tam, kde představovaly přestárlé duby bezpečnostní riziko, bylo toto řešeno pouze bezpečnostním ořezem.
    5. Účelem je vytvořit oproti stávajícímu stavu světlejší les pomístně parkového charakteru se starými stromy, které budou postupně nahrazovány v průběhu let stromy mladšími, tak aby zde vznikla kontinuita, ne tak jak je tomu dnes. Proto projekt pamatuje na výraznou dosadbu dubu letního, který jednak tvoří dominanty parku, jednak je domovem krasce dubového. Ostatní druhy dřevin se v bažantnici zmlazují bez problému samovolně a není třeba je dosazovat.
    6. Speciální broukoviště uprostřed bažantnice má sloužit zejména pro krasce dubového, vytvořeno bude z několika kmenů dovezených dubů odjinud, neboť není účelné a žádoucí jakkoliv snižovat množství dubů v bažantnici, protože pouze v nich se může krasec vyvíjet. Situace broukoviště je navržena tak, aby co nejvíce splnilo svůj pozitivní účel pro podporu krasce i dalších brouků a zároveň aby bylo citlivě umístěno na nejméně frekventovaném místě. Většina lidí o něm ani nebude vědět, že se v bažantnici nachází.
    7. Všechny stromy, které jsou navržené ke kácení byly detailně prozkoumány a posouzeny jak z bezpečnostního hlediska, tak z hlediska výskytu ptáků, netopýrů a již zmíněných brouků. Všechny tyto aspekty byly do projektu zakomponovány a všechny projekt plně respektuje.

    Musím zde sdělit, že jsem se za mého působení v oboru ochrany přírody a entomologie setkal již s mnoha projekty, nicméně tento vnímám jako zcela výjimečný a unikátní v rámci celé České republiky, možná i celé střední Evropy. Je zde právě zcela ukázkově sklouben požadavek na zajištění bezpečnosti, požadavky ochrany přírody, včetně cílené podpory zvláště chráněných druhů živočichů a zároveň je projekt pozitivně vnímán i Národním památkovým ústavem, neboť jeho cílem je mj. podpora (a do budoucna vznik dalších) mohutných dubů – dominant parku i bažatnice. Věřím, že po uvedeném upřesnění informací změní alespoň část z vás svůj názor na tento jedinečný připravovaný projekt, který by v případě realizace jednak zajistil bezpečnost v bažatnici, jednak by zabránil vyhynutí některých hmyzích skvostů a unikátů jak v regionu tak i v České republice. Děkuji za pochopení. Hezký zbytek dne.

    1. To co tady prezentujete, zkuste ve svém bydlišti. My tady žádné kácení stromů nechceme. Strom roste 100 – 150 let … člověk je tady 60 let. Jenže se najde jeden nadčlověk, který rozhoduje nad přírodou. Ne ne pane, můžete mít deset titulů, nikdo Vám nedal právo kácet zdravé stromy !!! Tohle je další podvod na dotacích EU, jen aby se někde peníze promrhaly, už jedno kde.

    2. Vážený pane doktore,
      dovolte mi, abych zareagovala za spolek Robinia na Váš příspěvek. V prvé řadě vyslovuji lítost i podivení, že jste podrobně seznámen s projektem jako člověk, který v našem městě nežije. Bereme v úvahu Vaši odbornost a jsme i vděční, že jste zareagoval, a vlastně jako první nás seznámil se záměrem městských orgánů a vyložil nám zamýšlenou ideu budoucnosti Bažantnice. Jsme však velmi pohoršeni skutečností, že tuto okolnost nikdo nepředložil veselské veřejnosti k diskusi a že jsme se o chystané akci dozvěděli ze 2 kratičkých zpráv snad v Právu a v březnovém čísle Veselských listů. Dělá to na nás dojem, že odpovědní činitelé nemají zájem o připomínky svých občanů, že projekt před veřejností utajovali a ustoupili od pořádání veřejné diskuse k dané problematice, jak bývalo v městě zvykem. Jsme tak postaveni před hotovou věc, a to se značným zpožděním a informace o záměrech MěÚ sháníme, kde a jak se dá. Rovněž jsme jako členové spolku Robinia velmi citliví na označování našich informačních aktivit za lhaní, protože jsme již zpracovali materiály a odvolání proti plánu revitalizace Bažantnice, kde větu za větou projekt oponujeme a usvědčujeme ze lži a planých slibů zodpovědné pracovníky MěÚ a Služeb Města Veselí. Jelikož tato akce měla zůstat před námi i veřejností zřejmě utajena, vycházíme z těch informací, které se nám v omezeném čase staly dostupnými. Ne vše může být zcela přesné – to je dáno našimi opožděnými možnostmi získat podkladový informační materiál – ale v zásadě jsou naše informace podávané veřejnosti pravdivé. Domnívám se, že spíš problémy s otevřeným jednáním a pravdou budou mít veselské úřady.
      Na našich stránkách v tyto dny zveřejňujeme Odvolání k plánované revitalizaci, kde krok za krokem trpělivě úřadům vysvětlujeme naše stanovisko, připomínáme jim jejich písemné sliby učiněné v souvislosti s revitalizací Zámeckého parku – vše je podloženo argumenty a paragrafy. Proto Vás prosím, abyste se s tímto materiálem seznámil, protože v této diskusi není dost prostoru k vysvětlování podrobností.
      Z Vašeho příspěvku vyplývá , že jste na slovo vzatý odborník ovšem s velmi úzkou specializací na život brouků, zejména v této lokalitě. Bažantnice je však nejen broukovištěm, ale i domovem ptactva, drobných živočichů, oázou klidu, zeleně, vláhy, stínu – a je zde hlavně určena LIDEM a jejich zdraví. Vždyť skoro nikdo nikdy žádného vzácného brouka nespatřil a ani mnozí lidé nevědí, že tu žijí!!! Je nutné dosáhnout symbiózy a harmonie všech přírodních prvků Bažantnice, aniž by jeden z nich byl preferován proti jinému. Pokud se tak stane rozumným způsobem, nebude potřeba zajišťovat podmínky pouze broukům, příroda si umí pomoci, aniž by se musely realizovat tak krkolomné projekty – viz dovoz pokácených dřevin odjinud..
      S podivením konstatuji, že v Bažantnici již proběhlo ohledání dřevin a stromů s označením těch, které mají být vykáceny. K tomu byl vždy zván zástupce občanského spolku Robinia, jako právoplatný účastník řízení, není mi však známo, že by se tak bývalo stalo. (pokud podávám nepřesnou informaci, je způsobena mou delší nemocí a neúčastí na řízení), ale myslím si, že se v zásadě nemýlím.
      Jako občanka města Veselí nad Moravou zůstávám celkem chladnou k Vašemu tvrzení, že je v našem městě možnost vytvořit unikátní přírodní útvar významný pro celou střední Evropu. Jsem spíše zastáncem úmyslů bývalých zakladatelů Bažantnice , oceňuji historickou cennost této lokality a její význam pro město jako „zdravých plic města“ a považuji za velmi nešťastný nápad proměnit kus divoké přírody v ubytovnu brouků, byť by to byly i názory vysokých odborníků. My hledáme cesty k snesitelnému a zdravému životu pro občany města, současně se snahou ochránit to cenné, co bylo našimi předky za tímto účelem zbudováno.
      Prosím Vás, byste vahou své osobnosti i v zájmu Bažantnice a občanů našeho města, zapůsobil na vedení radnice a Služby města, aby svolali veřejnost k diskusi a vysvětlení, protože o Vašich odborných vývodech nemá nikdo z občanů žádnou povědomost, proto se nedivte naší reakci. Cítíme se jako občané obcházeni a šizeni v našem právu na informace o budoucnosti našeho města. Moc Vás prosím o součinnost. Předem děkuju. Mgr. Věra Heidlerová
      Byli bychom velmi smutní a rozladění, kdyby v pokusu o realizování projektu hrály prvořadou roli finance a pokus naplnit nějakou směrnici, která neodpovídá tradicím a potřebám našeho města. To však nemáme možnost ověřit.

    3. Tento unikátní projekt už byl realizován u zámku, výsledek holoseče je katastrofální.Mne se líbí zámecký park třeba ve Strážnici, běžte jim tam nadělat z tzv „odporníky na Veselský pak pařezy z dotací.Veselí zkrátka stále nemá štěstí na osvícené zastupitele,kdo z myslí v dobré kondici si prodá zámek ,nechá si vytěžit park jen proto že to obec nebude finančně zatěžovat a je na to zase nějaká dotace.
      S pozdravem….

    1. Potřebujeme Vaši součinnost, asi uskutečníme petici, ale jsme úřadům jen pro smích. Máte nápad, co dělat a kam se obrátit? Každý dobrý nápad nebo pomoc vítány!

  7. Pana Konvičku zřejmě zajímají pouze nějací brouci, ale absolutně neposuzuje bažantnici jako významný ekologický celek, který tvoří domov pro mnoho významných organismů. Mým koníčkem je ornitologie, a proto vím, jak významný má bažantnice význam především pro mnohé druhy ptáků, ale není to rozhodně důvod, abych popíral svým jednáním právo na život jiných živočichů a rostlin. Argumentace, že většinu pokácených stromů budou tvořit invazivní druhy, je také absolutně zcestná, neboť i takové druhy tvoří v mnohých případech naprosto unikátní ekosystém. Další argument, a to že občané, díky rychlé regeneraci lužního lesa nepoznají po několika letech stopy po kácení je naprostý nesmysl, neboť bažantnici již několik desetiletí nepodléhá dříve každoročním záplavám, takže teoreticky už ani lužním lesem není, pouze se zde vyskytují druhy lužních lesů. Rád bych také upozornil na výskyt např. datla černého v bažantnici, který kvůli broukovi, o jehož výskytu si dovoluji pochybovat, ztratí své životní prostředí. Datel černý je velice přísně chráněný pták, to vy ale asi nevíte, protože podle vašeho názoru, má právo na život zaručen pouze hmyz. Co mě ale nejvíce děsí, je to, že kácení by prováděly veselské služby, které mají za své hobby ničení zeleně, ne nějaké ekologické poslání.

  8. Velmi Vám děkuji za příspěvek, jsem ráda, že se zájem občanů začíná probouzet. V tomto případě (projekt Bažantnice) vyhrává zatím broučkařská lobby, protože projekt je koncipován výhradně v prospěch brouka. To, že krajina vysychá, Morava má slabý průtok, nastávají velká vedra – to projektanta ani zadavatele nezajímá. Lidský prvek a též prvek dalších živočichů je jednoznačně potlačen. Myslím, že jde o peníze, to jako nezisková dobrovolná skupina nemůžeme prokázat. Prosím, sledujte naše zprávy, budou zde uvedeny podrobnosti o projektu a o našem odvolání.

    1. Bingo!!! Lidé toto si přečtěte! Děkuji p. Galuškovi a všem, kteří jsou všímaví a nenechají si vnutit jediné vysvětlení. Z toho všeho vychází, že pan Konvička si úplně protiřečí a že jeho obhajoba projektu Bažantnice je ryze účelová. Někam se peníze musejí vrazit – tak tedy do loggerů, broukovišť!! Proto ta obhajoba, i když v kolektivním článku, který nám vyhledal p. Galuška, tvrdí něco úplně jiného!!! Za peníze lidé udělají všechno, proto projektu absolutně nevěřím. Děkuji.

  9. Pane Galuško, Vaše argumentace je zcela lichá. Nikdo nepopírá ani náhodou právo na život jiných organismů, nechápu, kde berete tyto informace. Fauna ptáků bažantnice (i všechny ostatní přírodní aspekty a složky) byly při přípravě zcela respektovány a žádná složka neutrpí újmu. Ohledně ptáků byla celá záležitost podrobně konzultována mj. i se zástupci České společnosti ornitologické. Když už jste takový odborník na ptáky, tak by jste mohl vědět, že datel černý nepatří mezi zvláště chráněné druhy, jak tady zcela mylně píšete, (na rozdíl od kriticky ohroženého krasce dubového) nicméně i jeho biologické požadavky jako i požadavky všech dalších druhů ptáků a netopýrů jsou zcela respektovány. Datel černý kvůli plánovanému zásahu v žádném případě nepřijde o své životní prostředí. Jak jste na to přišel? nedokazujte zde prosím veřejně svou absolutní neznalost problematiky.
    V bažantnici se jedná o zcela specifické plánované broukoviště, které má za cíl podpořit konkrétní vymírající druh, toto je zcela mimořádná situace, o které nemá smysl se v obecně koncipovaných článcích rozepisovat – toť k vaší lustrační činnosti.
    Mimochodem, celé vaše sdružení tady jednoznačně dokládá zásadní nepochopení a neznalost ochrany přírody. Nerozumím vůbec tomu, jak sdružení, které má ve svých stanovách ochranu přírody, může proti zásahům vedoucím právě k ochraně nejohroženějších přírodních fenoménů bojovat. To zcela postrádá logiku. Zkuste si prosím nejdříve problematiku ochrany přírody nastudovat, než o ní začnete psát nebo jinak v ní konat.

    1. Můžu-li se do toho vložit, pane Konvičko: lidé tady tuším poukazují především na to, že s nimi nebyla vedena diskuze. Chtějí vědět, proč pro záchranu brouka mají obětovat svůj park, proč to nejde v lokalitě klidnější, například někde v Bzeneckém lese nebo jinde. To, že jste veřejnost během přípravy vynechávali, předpokládám nepopíráte…
      Váš předchozí komentář působí jako příspěvek do věcné, odborné diskuze. Tento poslední už svými inzultacemi poněkud vybočuje z toho, co lze čekat od nezaujatého odborníka. Nedivte se tedy nedůvěře a podezření z Vaší podjatosti, pokud se taková podezření objeví (nejen u mě).

      S přátelským pozdravem

      J. Š.

    2. Promiňte, že opět zasahuji do diskuse, ale mně se zdá, že se z projektu vytratil úplně zájem člověka, obyvatele města a milovníka kusu divoké přírody, která poskytuje městu ochranu proti suchu. Špatně dopadla revitalizace Zámeckého parku, kde byly skáceny zdravé stromy, ponechány přestárlé jako domovy pro brouky, ty nyní stářím a povětrnostními podmínkami padají a musejí být odstraňovány. Kvalita parku se přiblížila kvalitě samotného zámku, který se brzo promění v sutinu, a díky „odborníkům“ se veselská zeleň promění v jedno velké broukoviště.
      A kde zůstali lidé, kteří potřebují vzduch, vláhu, stín, návaznost na historický záměr???

  10. Vážený pane doktore Konvičko,
    děkujeme za Vaši reakci a zároveň Vás požádám o vyjádření k výše uvedenému odkazu na článek, jehož jste spoluautorem. Děkuji.
    Já osobně chápu Vaše snažení o záchranu ohroženého druhu, k čemuž Vás vede jistě Vaše specializace entomologa. My, oproti Vám, jsme pouze obyčejní laici, nicméně milovníci našeho parku, za který se budeme bít. Chápu i to, že Vás daný stav nemusí zajímat, mě by asi taky nevyváděla z míry nějaká skupinka osob žijící v Horní Dolní….osobně si myslím, že místním obyvatelům nevadí fakt, že budeme chránit ohrožený druh, ale způsob, jakým se ochrana hodlá prosazovat. Že město jedná velmi zvláštním způsobem a že z celé věci mají občané pocit, že se jedná hlavně o finance…..
    Ještě můj malý osobní postřeh k Vaší reakci výše. Marek Galuška je zatím ještě student, není rozhodně žádný studovaný odborník, je jen obyčejný milovník přírody, i tak mám ale pocit, že Vám svým příspěvkem trošku „šlápl do kuřího oka“ 🙂

    Zdraví Mgr. Martina Galušková DiS (sestra)

  11. Zdravím všechny zájemce o dění okolo plánované těžby v Bažantnici a těší mě zájem veřejnosti o dění v jejich městě. Jen stručně musím reagovat na komentář Dr. Konvičky.

    Ve studii (str. 7, nahoře) se jasně píše „Ve skupinách dřevin budou odstraněny všichni jedinci s prům. kmene pod 80 cm, mimo jilmů.“ Buď Dr. Konvička lže, že se nebudou kácet všechny „podměrečné“ stromy, jak uvádí v jeho komentáři, nebo byl snad projekt nějak upraven?

    Hlavním problémem celého návrhu projektu je jeho náhlý razantní zásah. Obecně lze veselský zámecký park rozdělit na čtyři čtvrtiny: část u zámku a část kurtů (obě na pravém břehu Moravy) a část „u orchestry“ a část Bažantnice (obě na levém břehu Moravy). A právě, všechny tři čtrvtiny parku jsou léta i v současnosti udržovány v „architektonickém duchu parku“, kdy je park prosvětlen a s minimem keřových porostů. Jen část Bažantnice byla vždy opomíjenou částí parku a díky tomuto, kdy správce parku prakticky jen minimálně zasahoval do porostů, vznikl porost s bohatým stromovým i keřovým patrem. Také proto je dané území Bažantnice vyhlášeno Významným krajinným prvkem a představený záměr likvidace zeleně je v tomto rozsahu zcela nepřípustný a také protizákonný. Není možné, aby bylo pokáceno 565 stromů a 57 207 m2 křovin (dřeviny ve skupinách).
    Je zde tedy prioritou biodiverzita a „divokost“ lokality před estetickým pohledem udržované zahradní architektury. Neadekvátní je také pomylsný důvod „prosvětlení“ porostu pro jeden živočišný druh. Celé tři čtvrtiny parku mají světlomilné druhy hmyzu k dispozici! Budování „broukovišť“ v této lokalitě je absurdní. Umělá instalace torz kmenů těžkou technikou, navíc s plánovanou kombinací dovozu staré dřevní hmoty z jiných lokalit (odkud?) je nesmyslná – vývojová stadia hmyzu jsou v tamním dřevě. Prostým řešením je péče o staré stromy a např. částečným ořezem a snížením těžiště přispět k prodloužení jejich životnosti. Padlé stromy ponechat na místě jako tomu bylo v Bažantnici po desetiletí. Výstižný a trefný příspěvek o ne/významu umělých budování broukovišť poslal v komentářích p. M. Galuška (tomu říkám odborné a věcné komentáře v diskuzi, díky .)

    Závěr. Problém zamýšleného projektu je v jeho náhlém razantním řešení. Jinak řečeno, hospodář po léta zanedbával území (což bylo z pohledu přírody jen dobře) a s vidinou získání evropské dotace hrozí likvidace přírodních hodnot, která zde léta vznikala.
    Koncept zásahů musí vznikat mnohem šetrnějším způsobem. Řešením je probírková těžba stromů. Prioritou je samozřejmě údržba stromů spojených s bezpečnostním rizikem, především kolem páteřní spojky ze sídl. Lány na mostek přes Moravu a také kolem okružní pěší cesty Bažantnicí. Také je možná částečná minimalizace keřového patra. Samozřejmostí je doplňková výsadba nových stromů a především péče o stávající vzrostlé stromy, které budou v budoucnu nahrazovat stávající mohutné solitery. Ale navrhovaný způsob „vykácet 565 stromů a následně během tří let vysázet 813 stromů“, to je špatný způsob, jak z pohledu ekologického, tak i pohledu ekonomického.

  12. Jako členka spolku Robinia poukazuji na skutečnost, že zázemí pro brouky bylo v dostatečném rozsahu vybudováno v zámeckém parku (v okrasné části) za mostem, není tedy potřeba broukoviště (logery) rozšiřovat do další součásti kulturní památky. Přírodovědci by při dobré vůli mohli vybrat jinou lokalitu pro brouky, třeba mimo Veselí nad Moravou, a přemístit je tam. Příroda si umí velmi dobře pomoci, není třeba ji pořád nějak upravovat podle tzv. odborných hledisek. Ve Veselí už broukoviště je, dalšího netřeba!!!

  13. Také by mě zajímalo, jak již přede mnou někdo zmiňoval, proč by krasci dubovému nestačil zbytek prosvětleného horního parku bez keřového pásma, navíc s již vybudovanými broukovišti a s uschlými torzy stromů, kde se právě tento brouk vyskytuje? Je opravdu jistota, že by se po devastaci Bažantnice přesunula i populace krasců? Pokud vím, v Bažantnici žádné velké uschlé stromy nejsou a jejich náhrada broukovišti, jak mimo jiné pan Konvička tvrdí ve výše zmíněném článku, je nemožná, jelikož broukoviště mají převážně edukační význam a v ochraně hmyzu nehrají nijak významnou roli? Pan Konvička svým posudkem ,,mimořádného“ přínosu broukovišť popírá svá předešlá tvrzení. Ochrana brouka je v plánované ,,záchraně“ tohoto druhu ve Veselí až druhořadým cílem, na prvním stojí zřejmě finance, kvůli nimž bylo zneužito výskytu krasce ve Veselí. Naštěstí ale Veselany ti, co přišli s tímto nápadem, podcenili, my totiž svůj park za peníze, a ani za brouka, nedáme !

    1. V Bažantnici jsou údajně staré stromy až 250 let a v některých se broukům daří. Město provedlo tzv. inventarizaci stromů určených k pokácení, a nepřizvalo k tomu ani zástupce našeho spolku, takže s úžasem zíráme na rozsáhlé plánované zásahy, které Bažantnici prakticky zničí. Brouci potřebují světlo, tak je nutno porost prosvětlit. Také se ohánějí bezpečností, ale kácet se budou i stromy zdravé. Před lety vypracoval věhlasný architekt Ivar Otruba plán zušlechtění parku jako celku, protože jde o kulturní památku, ale město nechává vypracovávat různé projekty dílčí na některé kusy parku, pak vznikají takové nesmysly, že bude další broukoviště, ačkoliv v zámecké zahradě již loggery jsou. Nikdo nás nepřizval k žádné veřejné besedě, bylo možno uskutečnit třeba přemístěné broukoviště do vzdálenější lokality. Vznášíme připomínky na všechny strany, ale postup médií je laxní, píšeme články, psala jsem přec FC připomínky městu, ale bylo mi sděleno, že záležitost spěchá a musí být realizována a že se mnou nebudou diskutovat, protože mé názory jsou stejné a neměnné a že je vše v péči odborníků. Jde především o prachy.
      Máte nějaký nápad, jak tuto část parku zachránit? Myslíte, že něco pomůže petice? Úřady nás neberou a chovají se arogantně. V tyto dny podáváme úřední odvolání proti uskutečnění projektu.

  14. Upozorňuji na článek o Bažantnici v dubnovém čísle Veselské listy a údajně v dnešním, pondělním vydání Hodonínského deníku bude také článek. Ten první ve Veselských listech je autoritativní, nepřipouštějící možnost změny projektu, prý jsou na to zákony (ochrana živočichů) – a přes to nejede vlak. Pokouším se uveřejnit článek z našeho hlediska (Robinia) v jiném tisku.
    Příznivci projektu argumentují tradiční péčí o bezpečnost lidí, o ochranu jejich zdraví před pádem starých stromů, je to falešný postoj a ohraná deska. Stačilo by upravit okolí stezek pro chodce ořezem a vyznačením naučné stezky. Pokud se přikročí k vykácení Bažantnice, krajina se ještě více vysuší.

    1. Spolky mají mít přístup k vyjádření do obecního tisku jako jsou Veselské listy,šel bych i touto cestou,ale pokud si zastupitelé z občanů dělají legraci , nebo lépe řečeno že si dělají co chtějí a už se vidí jak přihrávají dotační peníze , bude třeba i spustit petici , dobrovolníků jistě bude dost.
      S pozdravem

  15. Moje babička, když vzpomínala co vše už prožila, mi ve svých 100 letech řekla, že její život končí, ale to co čeká nás, by ona zažít nechtěla. Když jsem se ptala, co takového nás čeká, sepnula ruce a řekla mi, že tento svět opouští selský rozum. Kněz Czendlik řekl, že svět se řítí do dáblovi řiti. Dnes a denně si na jejich slova vzpomenu. Oba měli svatou pravdu, BOHU-ŽEL!

    1. Babička byla určitě moudrá a zkušená žena. Zdá se, že tomu tak opravdu je, že se život a vztahy stále horší. Ale naší povinností je něco proti tomu udělat, vzepřít se, abychom si jednou nevyčítali, jaký odkaz jsme nechali našim potomkům. Právě proto, že nás Bůh vybavil rozumem, tak my, kteří ho dokážeme užívat, musíme alespoň na malém plácku, vyměřeném nám životem, udělat pořádek nebo se o to alespoň pokusit. Jinou cestu nevidím. Tím, že něco děláme, o něco usilujeme, už to je znamení, že není vše ztraceno. Bude rádi, když naše úsilí o záchranu přírody v naší oblasti podpoříte. Děkujeme Vám za zájem.

  16. Okamzite zavrit vsechny co se na takove mega debilovine angazovali!!!!! A slavny spolek rozpustit a zakazat. To uz na radnici opravdu vsichni ztratili rozum? Uz tak jste z parku, ktery byl plny lidi, zivota..zabavy a kultury na dlouhou dobu vyhnali lidi, protoze tomu vladl podobny chytrak, jako ted. K cemu je park bez lidi…to je mrtva zona… Mestsky par ma patrit lidem, stejne, jako je to v jinych mestech a ne slouzit, jako vedecky experiment…uz se konecne probudte, hovadin jste tu napachali vic nez dost!
    Viz. 7 divu Veseli….

  17. Z hlediska územního plánování není z průměrné hodnoty zastoupení lesa v katastru Veselí nad Moravou ani 1% rozlohy lesních pozemků ( v extravilánu ), park je jediným masivnějším celkem zeleně a z něj je tzv. Dolní park ( nikoliv Bažantnice, jak je uváděno – s bažanty to má společné jen tolik, že u té zdi se vypouštěli bažanti na „honu“ panstvu přímo před pušky ). S porovnáním 1% a 3% průměru lesů v ČR je tedy situace více než tristní. Nezájem o zvýšení ploch lesa či zeleně na katastru je u vládnoucích osob na radnici zřejmý již 30 let, a to přes velkohubé prohlašování, že je zeleň, lesy a remízky podporovaný záměr. Výsadba zeleně v městském prostoru je na tom podobně. Skutek utek. Naši pánové radniční se nechovají jako správci společného jmění a krajiny, ale jako šafáři. Asistují jim jejich přívrženci, a je jim jedno, zda je názor kvalitní, či že se jim nehodí do podnikatelského záměru. To není chování z hlouposti, to je chování z vypočítavosti, to není chování nevědomých, to je chování svévolných. Maskujíce každou informaci, dehonestujíce a umlčujíce odpůrce a kritiky, zajišťují nedemokratickou vládu svých vlastních choutek. S poctivým přístupem ku správě to nemá co dělat. Ty počty lidí z okolí, co jste znechutili, by daly dlouhý průvod. Mamon je váš program. Na tuto zemi i Zemi radní i přívrženci kašlou. Maskují to pár akcemi s dětičkami, westernem, a modlením, zlo dělají ve zbylém čase.
    A k danému záměru ? Není snad to tak, že ODS kritizuje EU a nechce ( dle vyjádření těch i oněch to či to ), ale peníze z EU hrabe oběma rukama … není to pokrytectví ? Je, ale ve prospěch kamarádů v podnikání, že. To se asi může. Není to nelogické, že když tu je nedotčený kus pár ha přírody a jejda, skoro v zastavěné části, honem to upravíme, a to nejlépe tak, že až se tam ostatní stromy neudrží, hned máme krásnou plochu pro výstavbu kamarádům na klidné tiché bydlení s blízkosti parku a přímým připojením na hlavní cestu … Neznat tyhle šíbry, tak to neuvádím. A ta krásná plocha Za tratí ? Ta je už zastavována živelně jak dlouho, i přes upozornění, že je nutné dořešit technickou infrastrukturu, hluk, atd, ale radnice nic, jen nám pan starosta vysvětlí, že nechce, aby se území dostalo do chaosu. Pane starosto, tohle územím již v chaosu je ! Podívejte se na účelové změny územního plánu, vždy ad hoc, jak kamarádi potřebovali. Vy jste původní profesí stavař – ne moc valný, šuplíkových projektů V-atelieru se Městský úřad zbavil ihned poté, co na ně byl vznesen dotaz. Ouvej. Nekoncepčnost – s tou jste si nedokázali za třicet let poradit, přitom po předchozích zůstalo vyřešené komplet, a také se postupně řešilo. Rozpadlo se vám tepelné hospodářství s centrálním zdrojem v Železárnách za zdroj Chaloupky, a tak by se dalo pokračovat. Vždy účelovost, vždy kamarádi. Ročník 57. Nejinak je to i v tomto případě parku. Hospodaříte jako šafáři. Tečka. Kdybych chtěl být příkřejší, použil bych výraz treuhandleři. A kdo sleduje situaci okolo „boje o vodu“ už také prohlédl ten švindl vládnoucích. Je to už veřejné tajemství.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *